Poslední věta_favicon

Údržba webu

Právě probíhá údržba webu. Prosím vratte se později.

  •  11. 10. 2023

Jak probíhá dědické řízení

Sdílet článek:
Počet zobrazení:
78

Jak probíhá dědické řízení

Dědické řízení je poměrně formální právní proces, který následuje po úmrtí osoby a slouží k rozdělení jejího majetku mezi dědice. V českém právním řádu dědické řízení upravuje jak občanský zákoník tak i zákon zvláštních řízeních soudních. 

Jaké jsou základní kroky dědického řízení?

Ohlášení úmrtí

Prvním krokem je logicky konstatování smrti zemřelé osoby. O to se typicky postará lékař, který smrt oznámí místně příslušnému matričnímu úřadu. 

Matriční úřad následně informuje příslušný okresní soud, v jehož obvodu měl zemřelý, tedy zůstavitel, v době smrti hlášen trvalý pobyt. 

Jakmile se soud o smrti zůstavitele dozví, jmenuje notáře, který se ujme dědického řízení a provádí z pozice tzv. soudního komisaře v zásadě veškeré potřebné úkony.

Předběžné šetření

Aby notář mohl dědické řízení vůbec realizovat, potřebuje veškeré informace o zůstaviteli, jeho majetku a případných dědicích. Pro tyto účely si typicky pozve osobu, která vypravuje pohřeb zůstavitele, a mohla by tak mít nejvíce informací. 

Notář se nemusí spoléhat pouze na výše zmíněnou osobu. Některé informace si zjišťuje sám, a to prostřednictvím například katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, registru vozidel nebo i přímo od bank.

Součástí této fáze je i zjišťování, zda-li zůstavitel nesepsal pořízení pro případ smrti, mezi které spadá i závěť. Notář tyto informace zjišťuje jak z Evidence právních jednání pro případ smrti, která je provozována Notářskou komorou České republiky, ale i od pozůstalých, kteří mají povinnost případnou závěť notáři vydat. 

Projednání dědictví

V případě, že notář zjistil majetek, který by měl být rozdělen mezi dědice, zahájí projednání dědictví, jehož účelem je poučení dědiců, vypořádání případného společného jmění manželů a konečně i rozdělení dědictví mezi dědice. 

V návaznosti na předběžné šetření se notář řídí buď závětí nebo čistě zákonnou dědickou posloupností. 

V této etapě je klíčové identifikovat tzv. aktiva a pasiva pozůstalosti. Často se stane, že pozůstalost je předlužena, což platí zejména v případě, kdy souhrn dluhů zůstavitele převyšuje hodnotu jeho majetku.

Právě pro takové situace zákon nabízí tzv. výhradu soupisu, která dědici v určité míře poskytuje ochranu před dluhy zůstavitele. 

Výhodou výhrady soupisu je omezení odpovědnosti dědice za dluhy zůstavitele. Dědic bude odpovědný za zůstavitelovy závazky pouze do výše hodnoty dědictví, které získal.

V případě, kdy byl zůstavitel ženatý/vdaná a neměl pořízenou závěť, je nezbytné, aby dědicové a pozůstalý manžel před vyřízením dědictví uzavřeli dohodu o rozdělení společného jmění zůstavitele a manžele. Rozhodnutí o tom, který majetek z tohoto společného jmění připadne pozůstalé manželce a který bude zařazen do dědictví, v podstatné míře závisí na dohodě mezi dědici a pozůstalým manželem. V situaci, kdy nedojde k dohodě ohledně rozdělení společného jmění, bude postupováno podle zákona. To znamená, že polovina majetku ze společného jmění připadne pozůstalé manželce a druhá polovina bude začleněna do pozůstalosti (do dědictví) soudním komisařem, tedy notářem.

V rámci této fáze se dědicové současně musí rozhodnout, zdali dědictví, včetně případných dluhů, přijímají či nikoliv. Dědictví je možné přijmout pouze jako celek, nikov částečně. 

Rozhodnutí o dědictví

Soudní komisař stanoví obvyklou cenu majetku, který spadá do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela, a následně toto společné jmění vypořádá. Dále určí obvyklou cenu majetku a dalších aktiv pozůstalosti, výši dluhů a ostatních pasiv pozůstalosti, a vypočte čistou hodnotu pozůstalosti. Soud schválí dohodu mezi dědici ohledně rozdělení pozůstalosti. V případě, že dědicem je pouze jedna osoba, potvrdí soud dědictví této jediné osobě. Současně s tím soudní komisař stanoví svou odměnu, náhradu hotových výdajů a odměnu za daň z přidané hodnoty. Tento postup se řídí vyhláškou č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (tzv. notářský tarif).

Po právní moci tohoto rozhodnutí (do patnácti dnů od jeho doručení poslednímu účastníkovi, nebo dříve v případě vzdání se práva na odvolání posledním účastníkem) jsou dědici povinni vyřešit pohledávky a dluhy zůstavitele u relevantních právnických a fyzických osob (např. bank). Soudní komisař se postará o změnu vlastnického práva v katastru nemovitostí a o zápis změn v obchodním rejstříku u obchodních společností. Dědici jsou rovněž povinni uhradit odměnu notáře v souladu s jejich dědickými podíly, čímž je řízení o pozůstalosti pro dědice ukončeno.

Je důležité si být vědom toho, že dědické řízení může trvat různě dlouho v závislosti na složitosti případu a na rychlosti vyřizování soudních orgánů. Rovněž je vhodné v případě nejasností nebo sporů konzultovat s advokátem, aby byl zajištěn spravedlivý a právně platný postup. Pro tyto účely se můžete ozvat našemu spolupracujícímu advokátovi - Davidovi Němečkovi na e-mail ak@nemecek.legal

Sdílet článek:

Doporučené články

Máte komplikovanou vlastnickou strukturu? Obraťte se na advokáta

Obraťte se na advokáta Jsme si vědomi toho, že existují…

Co se stane, když nemáte závěť?

Co se stane, když nemáte závěť? Pokud si nepořídíte závěť…

Uložte si závěť do bezpečnostní obálky

Závěť máte připravenou, podepsanou a říkáte si, co s ní…

Kdo je to nepominutelný dědic?

Kdo je to nepominutelný dědic? Zůstavitel může v závěti rozhodnout…

Vytvořte si svoji závěť bezpečně a z pohodlí svého domova.

Potřebujete více informací? Koukněte na náš blog.

Vytvořit závěť
Již za 1990,- Kč
bez jakýchkoliv skrytých poplatků

Zanechte nám e-mail, ozveme se!

Nepotřebujete závěť hned, ale nechcete na ni zapomenout? Nebo jen chcete dostávat praktické rady?

chevron-down